Ke stažení 

Rodokmen rodu Bezděkovských

Tato  genealogická studie Martina Bendy nemapuje přímo moji větev rodiny Bezděkovských. Zajímavě však shrnuje historii počátků celého našeho mlynářského rodu.    

Mapa působišť mlynářů Bezděkovských

 Podívejte se, kde všude mlynáři Bezděkovští působili před tím, než v polovině 18. století na trvalo přesídlili do Rohozné. 

Rodokmen Josefa Bezděkovského

Díky aplikaci na webu www.myheritage.cz jsem vytvořil rodokmen mého pradědečka Josefa Bezděkovského. 

Prezentace z online setkání 

Dne 12. 11. 2023 se uskutečnilo online rodinné setkání u příležitosti 150. výroční narození Josefa Bezděkovského. Níže si lze stáhnout prezentaci z tohoto setkání. 

Josef Bezděkovský - původ a rodina

Zde je první stať z mé  knihy. Začínám, jak se říká, od "Adama", tedy v tomto případě od Jana...:D   Dozvíte se zde mj., jak  "pevný" vztah ke katolické víře měl tento můj předek, či kde všude mlynáři Bezděkovští působili před tím, než se na trvalo usídlili v Dolním mlýně v Rohozné. 

Bratrský boj o vodu aneb historie soupeření mezi Dolním a Horním mlýnem

Příběh Josefa (staršího) a Františka Bezděkovských je poměrně odstrašující. Takto by se k sobě dva bratři chovat vážně neměli... A je úplně jedno, kdo si začal a kdo byl v právu. Faktem je, že toto nepřátelství mezi bratry mělo dopad i na jejich potomky.  

Josef Bezděkovský - osobní život 

Jaká byla školní léta Josefa Bezděkovského, kdo se stal jeho manželkou, kdo byli jeho přátelé a známí  a jaký osud měli jeho potomci? Toto vše se dozvíte v této kapitole.  Dokonce odhalíme i jednu informaci z Archivu bezpečnostních složek.  

Josef Bezděkovský hospodář 

Ačkoliv byl Josef Bezděkovský vyučený mlynář a musel se postarat o to, aby zabezpečil pokračování mlynářské rodové tradice, jeho hospodaření  mělo výrazně širší charakter.  V této kapitole se dozvíte, jaké byly počátky jeho hospodaření, jak probíhala modernizace Dolního mlýna, jaké to za jeho éry bylo na mlýně i na statku  i to, čemu dalšímu se ve svém hospodaření věnoval. Hodně  prostoru je v této kapitole věnováno různým jeho právním sporům, ať už v nich figuroval jako poškozený či  naopak jako ten, na koho si na úřadech stěžovali jiní. 

Rohozenský starosta

V této kapitole se dozvíte, co obnášel  za Rakouska - Uherska či 1. republiky výkon funkce starosty, a jak se těchto povinností zhostil Josef Bezděkovský. 

Okresní politika a kandidatura do sněmovny 

Brzy po úspěchu v obecních volbách v roce 1919 se Josefu Bezděkovskému poměrně změnil život, když byl za stranu lidovou jmenován do okresní správní komise v Pelhřimově. Tato část mé knihy popisuje vývoj  jeho politické dráhy nejen na okrese, ale věnuje se i jeho politickému angažmá v hnutí  křesťanských zemědělců a v Československé straně lidové. Za tu nakonec v roce 1925 kandidoval do Poslanecké sněmovny. Zajímá Vás proč jeho kandidatura nakonec neuspěla a kam ještě dotyčný posléze kandidoval? To vše  a mnoho dalšího se dozvíte zde.   

Pelhřimovské záložny 

Lidovci versus agrárníci 

Že byl Josef Bezděkovský lidovec, už víme.  Ale jaké bylo soupeření nejen jeho, ale celého katolického tábora, jehož byl stoupencem, s Republikánskou stranou československého venkova, zvanou též stranou agrární? To je obsahem této kapitoly.     

Starosta pelhřimovských mlynářů 

Společenstva mlynářů byly organizace, které po zrušení cechovního systému roku 1859 sdružovaly jednotlivé mlynáře podle místní příslušnosti. Ve vedení pelhřimovského Společenstva mlynářů působil Josef Bezděkovský od dvacátých let minulého století. Od roku 1923 byl členem výboru Společenstva a byl zde celkově poměrně aktivní. Nemůžeme se tak divit, že byl roku 1933 zvolen starostou Společenstva  a musel posléze řešit mj. záležitosti spojené  s nátlakovým způsobem komunikace ze strany Československé obilné společnosti. Kniha zápisů ze schůzí Společenstva nám tentokrát vydala celou řadu zajímavých informací, např. o tom, jaký byl rozpočet Společenstva, či jakou odměnu za svou práci Josef dostával.    

Další aktivity Josefa Bezděkovského  

Výčet aktivit Josefa Bezděkovského  není stále konečný. V této kapitole se mj. dozvíme, jakou pozici měl Josef Bezděkovský ve Spořitelním spolku v Rohozné, a v čem spočívala činnost Lidového nákupního a  prodejního družstva konzumního v Rohozné. A dozvíme se též základní (byť jen holá) fakta k členství Josefa Bezděkovského  v Obchodní a živnostenské komoře v Českých Budějovicích. Třeba i to, jaký čestný titul měl Josef Bezděkovský dle vyprávění svého syna Ladislava.   

Ohlas v dobovém tisku 

O působení Josefa Bezděkovského v politice se dozvídáme též z dobového (zejména regionálního) tisku. V této kapitole si mj. můžete přečíst, který tiskový orgán jedné politické strany informoval o Josefově  činnosti nejčastěji. A o jakých všech Josefových aktivitách (a pozicích) se dozvídáme jen díky krátkým tiskovým zprávám.   

Stáří Josefa Bezděkovského (a doslov ke genealogickému výzkumu) 

Když po roce 1940 Josef Bezděkovský ukončil všechny své politické a společenské aktivity, souviselo to zřejmě s jeho postupně se horšícím zdravotním stavem. V této kapitole se dozvíme, jaký byl jeho zdravotní  stav dle lékařské zprávy v roce 1942, a jak složité bylo  za éry Protektorátu dosáhnout převodu mlynářské živnosti z otce na syna. Dozvíme se též, čeho všeho se ještě Josef Bezděkovský za svého života dožil a co po jeho smrti v roce 1949 čekalo na jeho pozůstalé  (zejména na jeho ženu Anežku). 

V doslovu se dozvíte, jaké byly limity mého genealogického výzkumu a proč se např. toho moc nedozvíme o tom, jaký byl Josef Bezděkovský ve skutečnost vlastně člověk. 

Prameny a literatury ke genealogickému výzkumu o Josefu Bezděkovském 

Tyto statě mapující život mlynáře a okresního politika Josefa Bezděkovského  by nevznikly nebýt důkladného několikaměsíčního studia celé řady pramenů z různých archivů v České republice. Vypíchnout je třeba Okresní archiv v Pelhřimově, z jehož zdrojů jsem čerpal nejčastěji. Řada archivních dokumentů je v dnešní době  naštěstí  dostupná online. Nejužitečnějším zdrojem byla Národní digitalizovaná knihovna (Kramerius), která má i velmi funkční fultextové vyhledávání. Jen díky tomuto nástroji jsem se například v počátcích svého genealogického výzkumu dostal k informaci o působení Josefa Bezděkovského ve Sdružení katolických zemědělců.    

Kromě archivních pramenů je tento genealogický výzkum postaven na důkladné práci s odbornou literaturou, která byla použita zejména k porozumění příslušného dobového kontextu. Velmi rád bych však vypíchl historické práce Jonáše Růny (ať už ty školní nebo ty pozdější), které se věnují novodobé historii obce Rohozná. Vcelku logicky je v nich totiž i řada zmínek o Josefu Bezděkovském. Byl to můj první seriózní zdroj informací o mlynáři Bezděkovském, kterého jsem se mohl při psaní své práce chytnout.      

Poděkování 

Tohoto místa chci využít k tomu, abych poděkoval všem, bez nichž by tento soubor statí (resp. kniha, kterou dohromady tvoří) nikdy nevznikl. Jsou zde jak lidé z moji rodiny a přátelé, tak i lidé mě až do nedávna zcela cizí. Mnoho z nich znám přitom i dnes jen skrze emailovou komunikaci.  Ale i za tuto  velmi děkuji.  

Bezděkovský mlýn v Seznamu a mapě vodních děl z roku 1930

Tento seznam byl vytvořen r.1933 na základě údajů shromážděných r.1930 pro potřeby daňového a důchodkového úřadu. Seznam zahrnoval veškerá "silotvorná díla" s výkonem větším než 2HP (1,47kW), která byla k danému roku v provozu. Seznam byl doplněn podrobnými mapami, ukazujícími polohu vodního díla na toku. Bezděkovský Dolní mlýn (Rohozná 36) i Horní mlýn (Rohozná 38) jsou uvedeny zde.

Určitou zajímavostí je, že v rámci okresního finančního ředitelství Tábor (které zahrnovalo 17 důchodkových kontrolních úřadů (Benešov, Čimelice, Kamenice nad Lipou, Krásná hora, Milevsko, Neveklov, Pacov, Počátky, Pelhřimov, Písek , Sedlec, Sedlčany, Soběslav, Tábor, Vlašim, Votice a Vodňany) bylo nejvíce mlýnů (78) vedeno právě v pelhřimovské oblasti, kam spadaly i oba rohozenské mlýny.   

Zajímavé odkazy (šířeji související s tématem)

- Český politik  Ing. Jan Dostálek, biografie (rigorózní práce)