Historie rodu mlynářů Bezděkovských a jejich působení 

1583 (cca) - narozen Jan Bezděkovský ("praotec" rodu).

1641 - Mlynář Jan Bezděkovský (Bezdiekowsky) s rodinou (manželka Kateřina (*1611),  synové Petr (*1627), Štěpán (1635-1713), Mikuláš (* 1639) a dcera Alžběta (* 1633) se objevuje v soupisu poddaných v Sedleci u Sedlčan. Působí na zdejším mlýně (č. p. 36 - dnešní Hejdukův mlýn).  Zdejší mlýn dědí nejstarší syn Petr (*1627).  

1645 - Rodina Bezděkovských se objevuje na zpovědním seznamu z panství Vysoký Chlumec (u jejich jména chybí zmínka, že byli v létě toho roku v Sedleci u zpovědi).

1649 (23. prosince) - Mlynář Jan Bezděkovský (Bezděkowský/Besdikowský) umírá.   

1660 (prosinec) - Štěpán Bezděkovský se žení s Anežkou Polaneckou, dcerou Adama Polaneckého, krejčího z Chýnova.    

1663 (cca) - Štěpán Bezděkovský začíná působit na Bítovském mlýně (po předchozím krátkém působení v Chýnově). 

1663 (9.listopadu) - Štěpánu Bezděkovskému se rodí syn Jan (1663-1745).  

cca 1690 - Hospodaření na Bítovském mlýně se ujímá Štěpánův syn Jan Bezděkovský.  Někteří jeho potomci (Vojtěch a Matěj Bezděkovští) a poté Matějův syn František a jeho syn Tomáš zde působí až do roku 1811.

1703 - Po úmrtí své prvním ženy Marjany (sestry Matěje Šohaje z Pacova) se Jan Bezděkovský znovu žení s Kateřinou Kreslerovou z Budyně. Teprve z tohoto manželství se mu postupně rodí šest potomků  -Tomáš (1705), Matěj (1708), Rozina (1710), Vojtěch (1713), Václav (1717) a Žofie (1732).  

1705 - Janu Bezděkovskému se  rodí syn Tomáš, budoucí zakladatel mlynářské tradice Bezděkovských v Rohozné. 

1726 (1726) - Po sňatku s Dorotou Strašpytlovou (1705-1753) působí Tomáš Bezděkovský na Hamernickém mlýně. 

1731-34 (?) - Tomáš Bezděkovský působí na Rožkovském mlýně u Pelhřimova (obec Krasíkovice).   

1739-1759 -  Tomáš Bezděkovský přesidluje na Chobotský mlýn u Kácova.

1741 - Tomáši Bezděkovskému se rodí syn František (budoucí dědic mlýna) 

1759 - Tomáš Bezděkovský staví  mlýn v Rohozné (č. p. 36) (společně s olejnou a pilou)  a žádá  souhlas vrchnosti (pelhřimovského velkostatku), aby mohl na mlýně zůstat, neboť se  jeho výstavbou zadlužil.  

1760 (24. ledna) - Sepsán první kontrakt mezi pelhřimovským velkostatkem a mlynářem  Bezděkovským.   

1760- Sepsána smlouva, podle níž postupuje Tomáš Bezděkovský mlýn, olejnu a dvojí kola mlýnská synovi Františkovi nestorovi (1741 - 1811). Ten na mlýně hospodaří spolu s s manželkou Elisabeth/Elisabetou mlynářkou (1751-1797).

1761 - Tomáš Bezděkovský umírá (5.listopadu) a je pochován (11. listopadu) u kostela sv. Magdalény v Dolní Cerekvi. 

1769 - Narozen pokračovatel mlynářského rodu František (II) Bezděkovský. 

1789 - František (II) se žení s Annou Hanzalovou (dcerou Vojtěcha/Adalberta Hanzala z Rohozné 10) a posléze přebírá hospodářství.

1798 - Františkovi s Annou se rodí pokračovatel mlynářského rodu na Dolním mlýně  (Rohozná 36) syn Franz/František. Ještě předtím (1797) se jim rodí syn Josef (později sídlící na Rohozná 1), posléze pak na svět přijdou synové Jan (* 1804) a Václav (* 1807) a dcery Marie (* 1810), Antonie (*1826) a Anna (?).  

1815 (31. října) - Bezděkovský mlýn byl vyvázán z poddanských povinností vyvazovací tabulkou. To znamenalo, že mlynář Bezděkovský již nebyl poddaným v tradičním smyslu, ale mlýn stále podléhal určitým závazkům vůči pelhřimovskému statku. Od té doby musel mlynář každoročně odvádět 40 korců žita, 4 korce ječmene a 30 žejdlíků oleje, zatímco pelhřimovská vrchnost byla nadále povinna dodávat stavební materiál (šindel, železo, plech, dříví) a zajišťovat opravy vantroků a čištění kanálů. Plné vlastnictví mlýna rodem Bezděkovských v této době ještě nelze s jistotou potvrdit. 

1821  - Franz Bezděkovský se žení s Marií Kavalíkovou (dcerou Tomáše Kavalíka z Vanova).  

1831 - Franzovi a Marii Bezděkovským se rodí dcera Františka (1831-1858).  Její syn Karel (1853-1906) se rodí  jako nemanželský. Díky finanční podpoře svého dědečka Franze (a zejména pak příslušném dědickém podílu) může později (1877) koupit stavení Rohozná 37 a založit zde další větev  rodu Bezděkovských.     

1832 - Franzovi a Marii Bezděkovským se rodí prvorozený syn František. 

1839 - Narozen druhorozený Franzův syn Josef, budoucí dědic Dolního mlýna. 

1841 - Narozen nejmladší syn Jan, pozdějším povoláním lesník (v roce 1871 sídlící v Kletečné u Humpolce) . 

1865 - Josef Bezděkovský se žení s Kateřinou Zábojovou (1842-1921) z Těšenova a přebírá hospodaření na Dolním mlýně. Prvorozený syn František přesidluje  na Horní mlýn u Nadymáku (Rohozná 38). 

1866 - Kromě samotného mlýna provozuje Josef Bezděkovský i pilu (podle dostupných dokumentů minimálně do roku 1876) 

1872 - Josef Bezděkovský prohlášen za mistra mlynářského. 

1873 - Josefu a Kateřině Bezděkovským se rodí syn Josef (II), budoucí hospodář na zdejším mlýně ale mj. též dlouholetý starosta Rohozné.

1876 - Josef Bezděkovský kupuje Velký rohozenský rybník (za 8 000 zlatých) a to ve dvaceti ročních splátkách. (Pozn.: Původní návrh ze srpna 1875 počítal se sumou 7 500 zlatých, ale obecní zastupitelstvo Pelhřimova tuto částku neodsouhlasilo). Později (1877) nechává  Josef rybník vysušit.    

1902 - Vybavení mlýna k tomu datu bylo následující: horní vodní kolo o průměru 0,6 m, jedno české mlynářské složení (k pohonu špičáku, hospodářské mlátičky a řezačky), dolní vodní kolo o průměru 4,25 m a šířce 0,9 m pohání střídavě dvě válcové stolice nebo dva jednoduché sloupy).    

1907 - Provoz mlýna přebírá Josef Bezděkovský (II)

1916-17 - Josef Bezděkovský (II) realizuje zásadní modernizaci mlýna a celkovou přestavbu mlýnského stavení (do její současné podoby) - dvě Francisovi turbíny (o spotřebě 316 l/s resp. 156 l/s).

1920-21 - Probíhá kolaudace modernizovaného mlýna (zařízení i celé budovy). 

1931-33 - Dle komunikace s Mlynářským ústředím (listopad 1939) vykázal mlýn v těchto letech následující semelky přenice: 125,51 q (1931), 95,88 q (1932), 178,63 q (1933). V případě žita byly semelky tyto: 647,48 q (1931), 559,20 q (1932), 866 q (1933).  

1935-36 - Dle komunikace s Mlynářským ústředím (listopad 1939) vykázal mlýn v tomto roce následující semelky přenice a žita: 320 q (pšenice) 999,50 q (žito). Hrubý příjem živnosti Bezděkovských v roce 1935 činil 11 tisíc Kčs.  

1936-7 - Dle komunikace s Mlynářským ústředím (listopad 1939) vykázal mlýn v tomto čase následující celkový semelek: 1 393, 50 q. Dle dotazníku "mlýn překročil přípustné množství protože v letech 1931-33 měl špatné mlýnské zařízení, teprve v roce 1935 mlýnské zařízení opravoval a tím se zvětšil i semelek".   

1939 - Dle dotazníku pro Mlynářské úřední byly na mlýně v tomto čase tato mlynářská zařízení: 1) stroje k přečištění k obilí před mletím (jednoduchý aspiratér Prokop 550mm, magnet bez stírače, tricur/koukolník Prokop 1 800, loupačka, hranolový vysévač) 2) šrotovníky (pískovcový kámen s polosmirkovým běhounem - výkon 300 kg/hod.), 3) vysévací stroje (2x hranolový vysévač - k mletí žita, rovinný vysévač - k mletí pšenice, jednoduchá reforma), 4) aspirace (sací filtr s osmi hadicemi), 5) míchací stroje (válcová míchačka).  

1939 - Dle hlášení Mlynářskému ústředí  byl roční semelek na mlýně v období srpen 1938 - červenec 1039 následující:  87 064 kg pšenice, 181  909 kg žita, 4 550 kg ječmene, 2 647 kg směsi. 

1940 - Na mlýně probíhá výměna vysévacích strojů - 2 hranolové vysévače nahrazeny za 1 jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Prokop.   

1943 - Dle korespondence s Mlynářským ústředím byla výrobní schopnost mlýna v tomto čase 1 440 kg pšenice a žita denně (cca 450 000 kg ročně).  Dále z ní vyplývá, že samozásobitelské dávky mlýna pro obce Rohozná a Řeženčice činily tehdy ročně dohromady 121 200 kg.  

1944 - Hospodářství  přebírá Josef Bezděkovský (III) (*1911).

1945-47 - Josef Bezděkovský (III) realizuje částečnou modernizaci mlýna (např. přestavba míchačky na žitnou mouku, doplnění ležaté míchačky s válcem 2 000 mm, na obsah 50q na pšeničkou mouku, odstranění složení smíšených kamenů a nahrazení za šrotovník Prokop Universum se smirkovými kameny 500 mn, výměna dosavadního rezervního zařízení na dřevoplyn k pohonu mlýna v případě nedostatku vody za elektromotor na střídavý proud).

1962 - Ukončen provoz mlýna.  

1964 - Umírá poslední mlynář na Dolním mlýně Josef Bezděkovský (III). Jeho žena Věra posléze odmítá nabídku podniku drogérie Jihlava na odkup mlýna.  

1992 - Po sametové revoluci získává v restituci pozemky mlýna dcera Josefa Bezděkovského Věra Štěchová a začíná zde hospodařit. 

2010 - Hospodaření přebírá dcera Věry Štěchové Věra Řezníčková s manželem Petrem. Svoji ekologickou farmu pojmenovávají "Bezděkovský mlýn". 

2019 - Manželé Řezníčkovi přebírají za své ekologické hospodaření cenu Svazu ekologických zemědělců (OERI-BIO) za Nejlepšího sedláka  roku a rovněž ocenění Bartákův hrnec  pro nejlepší ekofarmu. Při této příležitosti  je zpřístupněna (na vyžádání) i celá původní budova mlýna s historickým vybavením.  Do interiérů mlýna se lze podívat zde.

2024 - Na zdi mlýnského stavení je (díky společné iniciativě Věry Řezníčkové a Jana Bezděkovského) instalována pamětní deska Josefa Bezděkovského. Mlýn je též aktivně zapojen do celostátní akce Den otevřených mlýnů (11.5).