Historie rodu mlynářů Bezděkovských

1583 (cca) - narozen Jan Bezděkovský ("praotec" rodu).

1641 - Mlynář Jan Bezděkovský (Bezdiekowsky) s rodinou (manželka Kateřina (*1611),  synové Petr (*1627), Štěpán (1638-1713), Mikuláš (* 1639) a dcera Alžběta (* 1633)) se objevuje v soupisu poddaných v Sedleci u Sedlčan a působí na zdejším mlýně (č. p. 36 - dnešní Hejdukův mlýn).  Zdejší mlýn dětí nejstarší syn Petr. 

1645 - Rodina Bezděkovských se objevuje na zpovědním seznamu z panství Vysoký Chlumec (u jejich jména chybí zmínka, že byli v létě toho roku v Sedleci u zpovědi).

1649 (23. prosince) - Jan Bezděkovský (Bezděkowský/Besdikowský) umírá.   

1663 (cca) - Štěpán Bezděkovský začíná působit na Bítovském mlýně (po předchozím krátkém působení v Chýnově). Někteří jeho potomci (resp. jeho vnuci Vojtěch a Matěj Bezděkovští a poté Matějův syn František) zde působí až do roku 1811.

1663 (9.listopadu) - Štěpánu Bezděkovskému se rodí syn Jan (1663-1745).  

1703 - Po úmrtí své prvním ženy Marjany (sestry Matěje Šohaje z Pacova) se Jan znovu žení s Kateřinou Kreslerovou z Budyně. Teprve z tohoto manželství se mu postupně rodí šest potomků  -Tomáš (1706), Matěj (1708), Rozina (1710), Vojtěch (1713), Václav (1717) a Žofe (1732).  

1705 - Janu Bezděkovskému se  rodí syn Tomáš, budoucí zakladatel mlynářské tradice Bezděkovských v Rohozné. 

1728 - Po sňatku s Dorotou Strašpytlovou působí Tomáš Bezděkovský na Hamernickém mlýně

1731-34 (?) - Tomáš Bezděkovský působí na Rožkovském mlýně u Pelhřimova (obec Krasíkovice).   

1739-1759 -  Tomáš Bezděkovský přesidluje na Chobotský mlýn u Kácova.

1759 - Tomáš Bezděkovský staví  mlýn v Rohozné (č. p. 36) (společně s olejnou a pilou)  a získává  posléze souhlas vrchnosti, aby mohl na mlýně zůstat, neboť se  jeho výstavbou zadlužil.     

1760- Sepsána smlouva, podle níž postupuje Tomáš Bezděkovský mlýn, olejnu a dvojí kola mlýnská synovi Františkovi nestorovi (*1741 - 1811). Ten na mlýně hospodaří spolu s s manželkou Elisabeth mlynářkou.

1761 - Tomáš Bezděkovský umírá (5.listopadu) a je pochován (11. listopadu) u kostela sv. Magdalény v Dolní Cerekvi. 

1769 - Narozen pokračovatel mlynářského rodu František (II) Bezděkovský. 

1789 - František (II) se žení s Annou Hanzalovou a posléze přebírá hospodářství.

1798 - Františkovi s Annou se rodí pokračovatel mlynářského rodu na Dolním mlýně  syn Franz. Posléze se jim ještě rodí synové Jan (1804) a Václav (1807) a dcera Marie (1810).   

1815 - Bezděkovský mlýn vyvázán vyvazovací tabulkou - povinností bylo odvádět pelhřimovskému statku 40 korců žita, 4 korce ječmene a 30 žejdlíků oleje (proti povinnosti pelhřimovských dodávat  šindel, železo, plech a dříví na vodní kolo a spravování vantroků a čištění kanálů).

1821  - Franz Bezděkovský se žení s Marií Kavalíkovou.

1832 - Franzovi a Marii Bezděkovským se rodí prvorozený syn František. 

1839 - Narozen druhorozený Franzův syn Josef, budoucí dědic Dolního mlýna. 

1865 - Josef Bezděkovský se žení s Kateřinou Zábojovou a přebírá hospodaření na Dolním mlýně. Prvorozený syn František přesidluje  na Horní mlýn u Nadymáku

1873 - Josefu a Kateřině Bezděkovským se rodí syn Josef (II), budoucí hospodář na zdejším mlýně ale mj. též dlouholetý starosta Rohozné.

1916-17 - Josef Bezděkovský (II) realizuje zásadní modernizaci mlýna a celkovou přestavbu mlýnského stavení (do její současné podoby).  

1944 - Hospodářství  přebírá Josef Bezděkovský (III) (*1911).

1964 - Umírá poslední mlynář na Dolním mlýně Josef Bezděkovský (III). Jeho žena Věra posléze odmítá nabídku podniku drogérie Jihlava na odkup mlýna.  

1992 - Po sametové revoluci získává v restituci pozemky mlýna dcera Josefa Bezděkovského Věra Štěchová a začíná zde hospodařit. 

2010 - Hospodaření přebírá dcera Věry Štěchové Věra Řezníčková s manželem Petrem. Svoji ekologickou farmu pojmenovávají "Bezděkovský mlýn"

2019 - Manželé Řezníčkovi přebírají za své ekologické hospodaření cenu Svazu ekologických zemědělců (OERI-BIO) za Nejlepšího sedláka  roku a rovněž ocenění Bartákův hrnec  pro nejlepší ekofarmu. Při této příležitosti  je zpřístupněna (na vyžádání) i celá původní budova mlýna s historickým vybavením.  Do interiérů mlýna se lze podívat zde.

2024 - Na zeď mlýnského stavení je instalována pamětní deska Josefa Bezděkovského (1873-1949). Mlýn je též aktivně zapojen do celostátní akce Den otevřených mlýnů (11.5).   


  

Jan Bezděkovský - historie rodu mlynářů Bezděkovských 
Všechna práva vyhrazena 2023
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky