Nejstarší genealogické prameny
Úmrtní list Franze/Františka Bezděkovského (1798-1874)
Když Franz Bezděkovský začal hospodařit (po 1825), platila již pro Dolní mlýn vyvazovací tabulka (z roku 1815) upravující příslušné poddanské povinnosti mlynářů Bezděkovských vůči zdejší vrchnosti z pelhřimovského statku. Podle této úpravy měli mlynáři Bezděkovští povinnost odvádět pelhřimovskému statku 40 korců žita, 4 korce ječmene a 30 žejdlíků oleje. Naproti tomu povinností pelhřimovských bylo dodat na rohozenský mlýn šindel, železo, plech a dříví na vodní kolo a spravování vantroků a čištění kanálů.
Postava Franze Bezděkovského je pro historii rodu mlynářů Bezděkovský důležitá zejména proto, že to on rozhodl o předání mlýna svému druhorozenému synu Josefu Bezděkovskému nejstaršímu, zatímco nejstarší syn František byl vyplacen a mohl si posléze pořídit v Rohozné jiný mlýn.
Úmrtní list Marie Bezděkovské (1801-1868)
Marie (za svobodna Kavalíková) se narodila v malé obci Vanov u Telče. Byla dcerou Tomáše Kovalíka a Kateřiny Kovalíkové (roz. Doležalové).
Za Franze Bezděkovského se Marie provdala roku 1821. Svatba se uskutečnila 5. června tohoto roku v Dolní Cerekvi.
Rodný list Josefa Bezděkovského nejstaršího
V tomto případě nejde o originál rodného listu ale jen opis vydaný v roce 1940 patrně za účelem potvrzení nežidovského původu mlynáře Josefa Bezděkovského ml.
Školní vysvědčení Josefa Bezděkovského nejstaršího (1853)
Zajímavostí onoho školního vysvědčení z 2. třídy Obecné školy v Rohozné je, že jej Josef Bezděkovský doslal až ve svých 14 letech. Důvodem proč nemohl Josef patrně navštěvovat tuto školu dříve byl fakt, že první řadový učitel byl v Rohozné ustaven až roku 1852. Před tímto datem probíhalo zdejší vyučování jen neškolenými a nezkušenými osobami.