Josef Bezděkovský
Josef Bezděkovský (12. listopadu 1873 - 20. prosince 1949) je bezesporu nejvýznamnější postavou rodu mlynářů Bezděkovských, kteří od poloviny 18. století působili na Dolním mlýně v Rohozné.
Jeho význam spočívá nejen v tom, že inicioval zásadní modernizaci Dolního mlýna v Rohozné (včetně vybudování zcela nové obytné budovy), díky čemuž se tento mlýn stal nejmodernějším mlýnem na pelhřimovském okrese, ale především v rozsahu jeho celospolečenských aktivity.
Byl zejména téměř třináct let (s určitou cca roční pauzou) starostou obce Rohozná, a to jak v časech Rakouska-Uherska, tak i za 1. republiky, a skoro dvacet let se pohyboval v okresní politice. Nejprve byl po 1. světové válce jmenován do pelhřimovské okresní správní komise, posléze byl zvolen do okresního zastupitelstva a okresního výboru v Pelhřimově. V roce 1925 dokonce kandidoval (ač neúspěšně) do Poslanecké sněmovny.
Cenit si lze též jeho angažmá v různých společenských a peněžních organizacích či institucích, ať už se jednalo o Společenstvo mlynářů na Pelhřimovsku, jehož byl sedm let starostou, či třeba o Lidovou záložnu v Pelhřimově, v jejímž čele (jako ředitel/předseda ředitelstva) stál přes patnáct let. Udržoval též styky s řadou osob napojených na Československou stranu lidovou, jejímž byl sám členem. Namátkou zmiňme pelhřimovského děkana Františka Bernarda Vaňka (1872–1943), který s ním působil jak v pelhřimovském okresním zastupitelstvu/výboru, tak v Lidové záložně, nebo dlouholetého lidoveckého poslance Josefa Nováka (1888–1970). Ve třicátých letech jej ministr obchodu Jan Dostálek (ČSL) jmenoval za člena správní komise Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích.
Za zmínku stojí též činnost Josefa Bezděkovského v Československé straně lidové a ve Sdružení katolických/ křesťanských zemědělců a Sdružení katolické mládeže. Doklady o těchto aktivitách se objevují též v dobovém tisku, a v omezené míře dokonce i v tom celostátním (noviny Čech).
Josef Bezděkovský v datech
1873 (12. listopadu) - Narození.
1879 (15. října) - Nástup do obecné školy v Rohozné.
1883 - Nástup na měšťanskou školu v Třešti.
1886 - Začátek studia na zemské vyšší reálce (Landes-Oberrealschule) v Jihlavě (Pozn.: Doklady o zdejším studiu jsou dle SOkA Jihlava bohužel jen pro školní rok 1886-87).
1893 (23. července) - Obdržen výuční list (po tříletém učení) pro řemeslo mlynářské (a prohlášen tímto za "tovaryše mlynářského").
1907 - Převzato hospodaření po svém otci Josefu Bezděkovském st.
1907-1911 - Účast na Valných hromadách Sdružení českých katolických zemědělců a opětovné zvolení za náhradníka do Výboru sdružení (1907, 1910 a 1911).
1908 (srpen a říjen) - Účast se Valné hromadě Hospodářského sdružení křesťanských zemědělců (jako místopředseda schůze) a zvolení za člena výboru. Následná účast na rolnické schůzi tohoto Sdružení.
1909 (6. listopadu) - Sňatek s Anežkou Beníškovou (v kostele sv. Ludmily na Vinohradech).
1910 (prosinec) - Prvně zvolen do funkce starosty Rohozné.
1911 (29. ledna) - Narozen prvorozený syn Josef.
1911 (12. března) - Přistoupení k Spořitelnímu a záložnímu spolku v Rohozné (zvolen místostarostou spolku).
1913 (27. června) - Narozen druhorozený syn Ladislav (můj dědeček).
1913 (prosinec) - Konec 1. funkčního období ve funkci starosty Rohozné.
1914 (?) - Opětovný nastup do funkce starosty Rohozné.
1915 (1. srpen) - Zahájení výstavby nového obytného stavení Dolního mlýna.
1916 (11. července) - Získáno povolení k modernizaci Dolního mlýna.
1917 (5. ledna) - Vydáno povolení k obývání obytného stavení Dolního mlýna.
1918 (10. března) - Na Valné hromadě Svazu pěstitelů zemáků zvolen za člena výboru (předsedou výboru zvolen Václav Donát).
1918 (27. prosince) -Narozen syn František (umírá již 26. ledna 1919).
1919 (12. července) - Opětovně zvolen starostou Rohozné (po obecních volbách konaných dne 15.června).
1919 (listopad) - Jmenován místopředsedou Okresní správní komise v Pelhřimově (vedené Václavem Donátem).
1920 (22. června) - Narozen syn Bohumil.
1921 (10. října) - Úspěšné kolaudační řízení ve věci výstavby nového obytného stavení mlýna a celkové modernizace zařízení mlýna.
1922-23 - Úspěšně se angažuje ve věci výstavby spojovací silnice mezi obcí Plevnice a státní silnicí Pelhřimov-Jihlava (viz vzpomínka v pamětní knize obce Plevnice).
1923 (25. února) - Zvolen do výboru Společenstva mlynářů v pelhřimovském okresu.
1923 (říjen) - Po prohraných obecních volbách ukončeno působení ve funkci starosty Rohozné.
1924 (6. května) - Zvolen ředitelem Lidové záložny v Pelhřimově.
1924 (listopad) - Opětovně jmenován místopředsedou Okresní správní komise (vedené Matějem Šlechtou).
1925 (listopad) - Účast na kandidátce Čs. strany lidové (ČSL) ve volbách do Poslanecké sněmovny.
1926 (11. března) - Zvolen místopředsedou okresního sboru samosprávního a jedním z delegátů za okres do Českého svazu okresů.
1926 (květen) - Zvolen jedním ze zástupců pelhřimovské Okresní správní komise ve Valné hromadě Okresní záložny v Pelhřimově.
1926 (říjen) - Získává dodatečné povolení ke zřízení provozovny kamenného lomu.
1927 - Zvolen do Zemské jednoty československých mlynářských společenstev.
1927 (19.listopadu) - Zvolen do kuratoria Odborné školy hospodářské v Pelhřimově.
1928 (listopad) - Vede kandidátku ČSL do okresního zastupitelstva okresu Pelhřimov a je zanesen na kandidátce do zemského sněmu.
1929 (31. ledna) - Zvolen předsedou zastupitelů ČSL a získána nominace do okresního výboru v Pelhřimově.
1930 - Zvolen místostarostou Společenstva mlynářů v pelhřimovském okresu.
1931 (listopad) - Jmenován členem nové daňové komise v Čechách.
1933 (23. dubna) - Zvolen starostou Společenstva mlynářů v pelhřimovském okrese.
1934 (16. říjen) - Jmenován členem správní komise Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích (ministrem obchodu Janem Dostálkem za ČSL)
1935 (14. října) - Opětovné zvolen do okresního výboru (na základě předchozích voleb do okresního zastupitelstva, kde ĆSL získala 5 mandátů).
1937 (8. září) - Vydán nepříznivý rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci vodoprávního sporu Josefa Bezděkovského k výstavbě propustku.
1940 (31. března) - Ukončeno aktivní působení v Lidové záložně Pelhřimov (na vlastní žádost jej Valná hromada opětovně nezvolila do pozice ředitele).
1942 (25. března) - Poslední účast na jednání okresního výboru (dalších tří jednání v tomto roce se již neúčastní – patrně kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu).
1942 (11. května) - Poslední účast na jednání okresního zastupitelstva.
1942 (29. srpna) - Absolvováno zdravotní vyšetření, při němž obdržen posudek potvrzující vážné zdravotní potíže (chronická rozedma plic a chronický katar průdušek).
1949 (20. prosince) - Úmrtí.
1949 (23. prosince) - Pohřeb.